Zimní olympijské hry 2018 v Pchjongčchangu: ohlédnutí

Zimní olympijské hry 2018 se konaly od 9. do 25. února v jihokorejském Pchjongčchangu. Byly to třetí zimní hry v Asii, po japonském Sapporu v roce 1972 a Naganu v roce 1998, a Jižní Korea je získala až na třetí pokus. Pro české fanoušky zůstanou spojené hlavně s Esterou Ledeckou, která jako první v historii vyhrála zlato ve dvou různých sportech na jedněch hrách. Z odstupu let se na ně vyplatí podívat znovu.

Dlouhá cesta k pořadatelství

Pchjongčchang se o hry ucházel třikrát. Poprvé prohrál s kanadským Vancouverem, který uspořádal hry v roce 2010, podruhé s ruským Soči, hostitelem her v roce 2014. Při třetím hlasování v roce 2011 už ale jasně porazil německý Mnichov i francouzské Annecy. Vytrvalost se vyplatila a korejští organizátoři dostali sedm let na přípravu.

Ta byla náročná. Region neměl tradici velkých zimních akcí a mnoho sportovišť, hotelů i silnic bylo potřeba postavit nově.

Kde Pchjongčchang leží

Pchjongčchang je okres v horské provincii Kangwon na severovýchodě Jižní Koreje, zhruba 180 kilometrů východně od Soulu. Horská střediska leží v pohoří Tchebek, v nadmořské výšce kolem 700 metrů, a hlavním centrem lyžování je Jongpchjong, kde se už předtím jezdily závody Světového poháru v alpském lyžování. Hry se rozdělily do dvou center. V horách se jezdily lyžařské a snowboardové disciplíny, zatímco bruslení, hokej a curling se odehrávaly v pobřežním městě Kangnung. Obě oblasti spojila se Soulem nová rychlodráha, díky které se z hlavního města do hor dalo dojet zhruba za hodinu a něco. Stavba nových sportovišť a dopravy přišla na obrovské peníze a o tom, jak využít některé stadiony po hrách, se v Koreji diskutovalo ještě dlouho po jejich skončení.

Hry v době politického napětí

Olympiáda se konala v napjaté době na Korejském poloostrově. Sportovci Jižní a Severní Koreje přesto při zahajovacím ceremoniálu nastoupili společně pod jednou vlajkou a v ženském hokeji hrál společný korejský tým. Pro mnoho lidí to byl nejsilnější symbolický okamžik her. Hry poznamenal i dopingový skandál z předchozí olympiády v Soči. Ruští sportovci, kteří mohli startovat, soutěžili pod neutrálním označením jako olympijští sportovci z Ruska, bez vlajky a hymny.

Mráz a vítr

Hry si účastníci pamatují i kvůli počasí. Na horách foukal silný a mrazivý vítr, zahajovací ceremoniál na otevřeném stadionu patřil k nejchladnějším v historii a několik lyžařských závodů se muselo kvůli nárazům větru odložit. Korejští fanoušci přesto zaplnili hlavně haly na shorttrack a rychlobruslení, sporty, ve kterých patří Korea ke světové špičce.

Český pohled: den, kdy to nikdo nečekal

Ester Ledecká přijela do Koreje jako favoritka paralelního obřího slalomu na snowboardu. Na lyžích se od ní medaile nečekala. V závodě super-G ale jela s vysokým startovním číslem a zajela čas, který nikdo nepřekonal. Ona sama v cíli chvíli nevěřila výsledkové tabuli. O týden později pak podle očekávání vyhrála i na snowboardu a zapsala se do olympijské historie. Dvě zlaté medaile ze dvou různých sportů na jedněch zimních hrách do té doby nezískal nikdo. Kombinace lyží a snowboardu na vrcholové úrovni byla sama o sobě výjimečná a mnozí odborníci ji před hrami považovali za nereálnou.

Je to příběh, který se vypráví dodnes.

Asie a zimní olympiáda

Pchjongčchang zahájil asijskou sérii. Hned další zimní hry v roce 2022 hostil Peking. Pro evropské fanoušky to znamenalo přenosy brzy ráno a v noci, pro sportovce dlouhé cesty a časový posun. Hry v Itálii v roce 2026 a ve francouzských Alpách v roce 2030 vracejí zimní olympiádu do Evropy, kde má nejdelší tradici. Nagano z roku 1998 přitom zůstává pro české fanoušky asijskou olympiádou číslo jedna. Tam čeští hokejisté vybojovali zlato, na které se dodnes vzpomíná jako na jeden z největších sportovních momentů v historii země.

Můj tip: Kdo hry v roce 2018 nesledoval, doporučila bych dohledat si záznam závodu super-G žen. Pár minut, které ukazují, že ve sportu se opravdu může stát cokoli.

Zdroje

• Mezinárodní olympijský výbor
• Český olympijský výbor