Jak vzniká olympijský oheň a štafeta pochodně před zahájením her

Jak vzniká olympijský oheň a štafeta? Plamen se několik měsíců před hrami zapálí v řecké Olympii pomocí zrcadla a slunečního světla, pak jej po částech nesou běžci a vozí dopravní prostředky až na stadion pořadatele. Obřad vypadá jako prastará tradice, ve skutečnosti je však z velké části novodobý. Otázky, které si diváci kladou nejčastěji, jdou od místa zapálení po okamžik, kdy plamen zhasne. Odpovědi najdete postupně v pořadí, jak oheň putuje.

Kde a jak se oheň zapaluje

Místem obřadu je Olympia na Peloponésu, kde se ve starověku konaly olympijské hry. Zapaluje se u zbytků chrámu bohyně Héry. Herečka v kostýmu velekněžky při obřadu vztyčí pochodeň k zrcadlu. Plamen vznikne ze slunečních paprsků, bez zápalek a bez zapalovače.

Zrcadlo je parabolické, takže soustředí světlo do jednoho bodu. Stačí jasné slunce a chvíle trpělivosti. Z prvního plamene se zapálí pochodeň prvního nositele. Tím se štafeta oficiálně rozjíždí.

Obřad se pravidelně zkouší den předem. Zkouška se koná z důvodu, který popisuje další oddíl. Skutečný obřad pak sleduje diváctvo a televize po celém světě.

Proč slunce a co když je zataženo

Slunce vybrali organizátoři pro symbolickou čistotu plamene. Oheň z přírodního zdroje má připomínat starověkou tradici. Použití moderního zapalovače by obřad o tento význam připravilo.

Počasí se ale nedá ovlivnit. Pokud je při obřadu zataženo, použije se plamen zapálený při zkoušce. Uchovává se v lucerně a lidé v hledišti o náhradě obvykle nevědí. Obřad tak proběhne podle plánu.

Zkouška bývá důležitější, než se zdá. Zaručuje, že oheň bude, ať je počasí jakékoli. Je to jediný způsob, jak v plánu nechat místo pro přírodu.

Kdy vznikla štafeta pochodně

Ve starověku hry oheň měly, ale po Řecku se nepřenášel. Štafetu pochodně zavedli až organizátoři letních her v Berlíně v roce 1936. Od té doby se stala pevnou součástí zahájení.

Zimní hry mají vlastní příběh. V Oslu v roce 1952 se plamen zapálil v norském Morgedalu, který se považuje za kolébku lyžování. Až od šedesátých let se oheň pro zimní hry zapaluje také v Olympii.

Zimní štafeta tak spojuje dvě tradice: řeckou a severskou. Norsko sice zůstává místem spojeným s lyžováním, ale společný start v Olympii sjednotil obřady. Pro diváka je to vždy stejný obraz.

Jak štafeta probíhá

Nejdřív nese oheň několik dní Řecko. Poslední řecký úsek končí na Panathénském stadionu v Athénách, kde se plamen oficiálně předá pořadatelům. Poté putuje do hostitelské země. Štafetu tvoří stovky nositelů v různých místech.

Nositelé jsou sportovci, místní osobnosti i vybraní lidé, kteří se v komunitě něčím vyznamenali. Každý nese pochodeň krátký úsek a předá plamen dalšímu přiložením pochodní. Při předání se obvykle zastaví a pozdraví.

Pochodeň je pro každé hry jiná, aby se dala poznat a pamatovat. Hoří plynem a je navržena tak, aby odolala větru i sněhu. Po skončení si ji nositelé mohou obvykle koupit nebo ponechat podle pravidel hostitele.

Jak se oheň dostane přes moře

Pro cestu letadlem se plamen přenáší v bezpečnostních lucernách. Podobají se důlním lampám a hoří malým knotem. Při přepravě je pod dohledem a řídí se pravidly letecké bezpečnosti. Přepravu zajišťují speciálně vyškolení lidé.

Plamen se nesmí nikdy přerušit. Pokud zhasne, zapálí se znovu od záložního zdroje. Organizátoři vždy mají několik lucern navíc. Rezerva pochází z jednoho společného zdroje.

Vybraná cesta obvykle vede přes významná místa hostitelské země. Štafeta tak představuje krajinu i lidi. Je to způsob, jak se pořadatel prezentuje světu.

Kde končí a kdy zhasne

Poslední nositel zapálí kotel na stadionu při zahajovacím ceremoniálu. Jeho jméno bývá utajeno až do poslední chvíle. Často jde o proslulého sportovce. Moment je vrcholem celé podívané.

Kotel hoří po celou dobu her. Zhasne až při závěrečném ceremoniálu, který her oficiálně ukončí. Tím se završí cesta plamene.

Některé hry použily netradiční kotle, třeba vysoko nad stadionem. Pořadatel si může tvar volit, ale princip zůstává stejný. Stálý oheň po dobu soutěží je jeho smyslem.

Časté otázky

Je štafeta pochodně starověká tradice?

Ne, štafetu zavedly až letní hry v Berlíně v roce 1936. Starověké hry sice znaly posvátný oheň u oltáře, ale přenášení pochodně mezi městy je moderní vynález. Symbolika však navazuje na řecké dědictví.

Kdo smí nést pochodeň?

Nositele vybírá pořadatel spolu s partnery štafety. Bývají to sportovci, osobnosti i lidé nominovaní za přínos komunitě. Přesná pravidla se liší podle hostitele, proto si je ověřte u organizačního výboru dané olympiády.

Co se stane, když oheň zhasne?

Zapálí se znovu od záložního plamene. Ten se udržuje ve speciálních lucernách ze stejného zdroje. Veřejnost o drobné poruše často ani neví, protože tým má postup pro takové situace připravený.

Zdroje

• Mezinárodní olympijský výbor
• Řecký olympijský výbor