Kvalitní obutí i pro amatérské fotbalisty: jak vybrat kopačky

Obsah článku:

Podle čeho vybírat: povrch je první
Tři modelové situace
Materiál a střih
Kde se vyplatí šetřit
Časté otázky

Amatérský fotbalista nepotřebuje nejdražší kopačky z reklamy. Potřebuje kopačky, které odpovídají povrchu, na kterém hraje, a dobře mu sedí na noze. Kdo hraje na přírodní trávě, sáhne po lisovkách, na umělé trávě po modelech určených pro ni nebo po turfech a do tělocvičny po sálovkách. Kvalitní obutí za rozumnou cenu najdete ve střední třídě.

Podle čeho vybírat: povrch je první

Špatná podrážka je nejčastější chyba. Kolíky na tvrdé umělé trávě se zadrhávají, noha se nevytočí a namáhá se koleno i kotník. Naopak turfy na mokré trávě kloužou. Výrobci proto kopačky značí zkratkou podle povrchu, kterou najdete na krabici nebo přímo na botě.

Označení	Typ	Povrch
FG	lisovky	suchá a pevná přírodní tráva
SG	kolíky (plastové nebo kovové)	měkká, mokrá a rozbahněná tráva
AG	lisovky s kratšími a hustšími špunty	umělá tráva
TF	turfy s drobnými výstupky	umělá tráva s krátkým vlasem, škvára
IC	sálovky s plochou podrážkou	hala, tělocvična

Tři modelové situace

Hráč okresního přeboru, který hraje zápasy na přírodní trávě a trénuje na „umělce“, potřebuje obvykle dva páry: lisovky na zápas a turfy nebo AG kopačky na trénink. Jedny kopačky na všechno by se na jednom z povrchů trápily a rychleji by se opotřebovaly.

Kdo si chodí jednou týdně zakopat s kamarády na umělou trávu, vystačí s turfy.

A rodiče malého fotbalisty? Pro děti do zhruba deseti let jsou nejpraktičtější univerzální lisovky nebo turfy, kovové kolíky nejsou potřeba a v mnoha dětských soutěžích se kvůli bezpečnosti nepoužívají. Dětem kopačky kupujte jen o kousek větší, s místem asi na šířku palce před prsty, ne o dvě čísla. Noha v příliš velké botě klouže a dělají se puchýře.

Materiál a střih

Svršek z pravé kůže se nejlépe přizpůsobí noze a dobře cítí míč, ale nasákne vodou a potřebuje péči. Syntetické materiály jsou lehčí, odolnější a levnější a pro amatérského hráče dnes naprosto dostačující. Rozhodující je tvar. Někomu vyhovuje úzká kopačka, jiný potřebuje širší přední část. Kopačky zkoušejte odpoledne, kdy je noha trochu oteklá, a v ponožkách, ve kterých hrajete. Pata nesmí vyjíždět a prsty nesmí narážet na špičku. Oblíbené jsou i kopačky s vysokým úpletem kolem kotníku. Vypadají jako ochrana, kotník ale nezpevní, jde hlavně o pocit a vzhled. Pokud vám nevyhovují, nic neztrácíte. Na pohodlí mají ostatně větší vliv kvalitní ponožky, na umělé trávě třeba s protiskluzovou úpravou, aby noha v botě nejezdila.

Kde se vyplatí šetřit

Nejdražší modely se liší hlavně hmotností o pár desítek gramů a materiály pro profesionály, kteří hrají několikrát týdně. Amatér ten rozdíl nepozná, zato ho pozná na účtu. Střední řada výrobců nabízí stejný tvar a podrážku za zlomek ceny. Dobrou příležitostí jsou loňské modely ve výprodeji, liší se často jen barvou. Šetřit se naopak nevyplatí na levných kopačkách neznámého původu, kterým se po pár týdnech odlepí podrážka.

K dobrým kopačkám patří i chrániče holení, v soutěžních zápasech jsou povinné.

Můj tip: Nové kopačky bych před prvním zápasem rozchodila na dvou nebo třech trénincích. Ušetříte si puchýře v nejhorší chvíli.

Časté otázky

Jak dlouho kopačky vydrží?

Při hraní jednou nebo dvakrát týdně zhruba sezónu až dvě. Hodně záleží na péči: po zápase je vyčistěte, nechte vyschnout při pokojové teplotě s papírem uvnitř a nesušte je na topení, kůže i lepidlo tím trpí. Kolíky u SG kopaček občas zkontrolujte a dotáhněte, opotřebované vyměňte. Až se podrážka začne odlepovat nebo špunty ošoupou do hladka, je čas na nový pár, s ošoupanou podrážkou roste riziko uklouznutí.

Jsou dražší kopačky zdravější pro nohy?

Ne nutně. Pro nohy je důležitější správná velikost, tvar a podrážka odpovídající povrchu než cena. Kdo má potíže s klenbou nebo koleny, ať se poradí s ortopedem nebo fyzioterapeutem, případně si nechá vyrobit vložky.